Prohlubující se humanitární krize v Libanonu by se mohla zvrhnout v katastrofu, varoval Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Od začátku blízkovýchodní války musel opustit domov každý pátý Libanonec – včetně statisíců dětí. Izraelská armáda mezitím připravuje nasazení další vojenské divize v jižním Libanonu, kde se snaží rozšířit nárazníkovou zónu, napsal list The Times of Israel (ToI).
Izraelská armáda, která bojuje s proíránským hnutím Hizballáh, v uplynulých dnech v jižním Libanonu nasadila již pátou divizi a nyní připravuje nasazení další, a to 98. divize, která je elitním armádním útvarem složeným z výsadkářů a příslušníků speciálních sil, informoval ToI.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu oznámil, že armáda na území jižního Libanonu vytvořila nárazníkovou zónu, která znemožňuje jakoukoliv infiltraci na území Izraele, a dále ji rozšiřuje. Ministr obrany Jisra’el Kac o den dříve uvedl, že zóna bude sahat až po řeku Lítání, která leží asi třicet kilometrů od izraelských hranic.
Libanonská vláda považuje izraelské činy a výroky za extrémně nebezpečné, ohrožující suverenitu země, její územní celistvost a práva jejích obyvatel. Premiér Naváf Salám pověřil ministerstvo zahraničí, aby podalo v této věci stížnost k Radě bezpečnosti OSN.
„Podle libanonské armády (ofenziva Izraele) k ničemu dobrému neposlouží a opakovaně vyzývá Jeruzalém, aby přistoupil na jednání, a to je bezprecedentní krok ze strany libanonských úřadů, konkrétně premiéra a prezidenta, kteří vyzvali k tomu, aby země po dekádách přímo jednala s izraelskými diplomaty, politiky o tom, jakým způsobem nastolit, jakým způsobem zamezit tomu, aby Hizballáh zatahoval zemi do války,“ sdělil zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
Spory v libanonské vládě
Vláda v Bejrútu se potýká s vnitřními rozpory poté, co se tento týden rozhodla označit íránského velvyslance za nezvanou osobu. Diplomat má opustit do neděle zemi. V reakci na to dva ministři za Hizballáh a dva ministři ze spřáteleného šíitského hnutí Amalu bojkotovali čtvrteční zasedání kabinetu.
„Ukazuje to, jak je libanonská společnost rozdělená a také to ukazuje neschopnost libanonských čelných politiků fungujícím v konfesním systému, jak dále vůči Hizballáhu postupovat,“ poznamenal Papadopulos.
Desítky demonstrantů se ve čtvrtek shromáždily poblíž íránského velvyslanectví na okraji jižního Bejrútu, kde Izrael v posledních týdnech opakovaně útočil. Někteří mávali íránskými vlajkami nebo vlajkami Hizballáhu a skandovali „Smrt Americe, smrt Izraeli“.
Egyptský ministr zahraničí Badr Abdelatty vyzval k okamžitému ukončení toho, co označil za izraelskou „agresi“ vůči Libanonu.
Nejnovější eskalace konfliktu propukla 2. března, kdy Hizballáh zaútočil raketami a drony na Izrael, aby vyjádřil solidaritu s režimem v Teheránu, který od 28. února čelí americkým a izraelským úderům. Bejrút rozhodnutí Hizballáhu zaútočit na židovský stát ihned odsoudil. Podle Papadopulose však není schopen teroristickou skupinu odzbrojit.
Proíránské hnutí vypálilo jen ve čtvrtek na židovský stát přes sto raket, několik desítek dalších také na izraelské jednotky v jižním Libanonu. Celkem od začátku března v zemi zemřeli čtyři izraelští vojáci.
Na židovský stát balistickými střelami útočí i Írán. Jeruzalém na ostřelování ze strany Hizballáhu odpověděl rozsáhlými odvetnými vzdušnými údery v různých částech Libanonu a pozemní operací v jižním Libanonu.
Na prahu humanitární katastrofy
Údery židovských sil v Libanonu si podle středeční zprávy tamního ministerstva zdravotnictví vyžádaly 1094 mrtvých, včetně 121 dětí. Zraněno bylo 3119 osob.
Od 2. března opustilo přes milion lidí své domovy, uvedl Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. „Situace je i nadále mimořádně znepokojivá a riziko humanitární katastrofy je reálné,“ řekla novinářům v Ženevě zástupkyně agentury v Libanonu Karolina Lindholm Billingová.
Zástupce Dětského fondu OSN (UNICEF) v Libanonu Marcoluigi Corsi v pátek podle Reuters uvedl, že izraelská ofenziva vyhnala z domovů přes 370 tisíc dětí, nejméně 121 dětí zahynulo a 399 utrpělo zranění.
