Izrael a Spojené státy v sobotu ráno zahájily rozsáhlý letecký útok na Írán, který směřoval na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Americký prezident Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu vyvinout jadernou zbraň a vyzval také Íránce, aby vyšli do ulic a režim svrhli. Íránská armáda následně v odvetě ostřelovala Izrael a několik zemí Perského zálivu.
USA zajistí, aby Teherán nezískal jadernou zbraň, řekl v prohlášení zveřejněném na X prezident Trump. Podle něj je cílem akce ochránit americký lid před hrozbou, kterou představuje íránský režim. Uvedl, že je možné, že v nynějším konfliktu přijdou o život američtí vojáci.
„Toto prohlášení nečiním lehkomyslně. Íránský režim se snaží zabíjet,“ uvedl americký prezident. „Po 47 let íránský režim skandoval ‚Smrt Americe‘ a vedl nekonečnou kampaň krveprolití a vraždění, cílící na USA, americké vojáky a nevinné osoby v mnoha zemích,“ řekl Trump. Pentagon rovněž oznámil, že vojenská operace proti Íránu je pojmenována Epic Fury (Epická zuřivost).
Americký prezident také vyzval íránský lid, aby vyšel do ulic a převzal vládu nad svou zemí. K tomu, aby Íránci byli připravení dát najevo svůj nesouhlas s režimem a šli do ulic, vyzval také bývalý korunní princ země Rezá Pahlaví, který žije v americkém exilu.
„Žádám vás, abyste prozatím zůstali ve svých domovech a byli v bezpečí. Zůstaňte ostražití a připraveni, abyste v pravý čas – který vám přesně oznámím – mohli vyrazit do ulic,“ uvedl Pahlaví, který volá po zavedení sekulární demokracie v Íránu. „Jsme velmi blízko konečnému vítězství. Chci být co nejdříve po vašem boku, abychom společně mohli Írán získat zpět a znovu postavit na nohy,“ dodal syn posledního íránského šáha.
Americké údery proti Íránu jsou prováděny ze vzduchu i z moře, informovala předtím agentura Reuters. Rakety kromě Teheránu explodovaly i v Isfahánu, Tabrízu a dalších íránských městech, píší agentury. Podle íránských médií útok zasáhl v podstatě celou zemi.
Rozsáhlá operace
Červený půlměsíc uvedl, že během útoků bylo zabito 201 lidí a 747 utrpělo zranění. Údery USA a Izraele podle zdravotníků zasáhly 24 íránských provincií. Informaci není možné nezávisle ověřit.
Íránské ministerstvo zahraničí také sdělilo, že údery zasáhly v Íránu vojenské cíle i civilní infrastrukturu. Podle představitelů USA citovaných deníkem The New York Times (NYT) by nynější údery měly být daleko rozsáhlejší než americký útok, který loni v červnu mířil na některá zařízení související s íránským jaderným programem.
„Úder zasáhl desítky vojenských cílů,“ uvedla izraelská armáda v prohlášení. Podle ní byly údery součástí „rozsáhlé, koordinované a společné operace“ s USA. „Měsíce před zahájením úderů izraelská a americká armáda vedly úzké a společné plánování,“ informovala armáda.
Později izraelská armáda uvedla, že dokončila vlnu úderů na strategické íránské systémy protivzdušné obrany a doplnila, že v útocích na infrastrukturu režimu pokračuje.
Jedním z cílů izraelských útoků byl podle armády pokročilý systém protivzdušné obrany v provincii Kermánšáh.
Izraelská zpravodajská služba Mossad mezitím vyzvala Íránce, aby na její telegramový kanál zasílali fotografie z míst, které byly zasaženy při úderech, včetně vládních budov a vojenských základen. Zároveň je vyzvala, aby posílali fotky bezpečnostních složek či případných protestů.
V sobotu večer označil Izrael úder na Írán za svůj doposud největší letecký útok. Přibližně dvě stě bojových letounů útočilo na pět set cílů, informovala izraelská armáda podle agentury AFP.
Mezi cíli byl Pezeškján i Chameneí
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že cílem je odstranit existenční hrozbu z Íránu. Útoky podle Reuters mířily také na íránského prezidenta Masúda Pezeškjána a íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Cílem byly čtvrti v Teheránu, kde se nachází prezidentská kancelář a Chameneího úřad.
V sobotu večer Netanjahu uvedl, že podle mnoha náznaků byl Chameneí při úderech na Írán zabit. Tuto informaci později pro média potvrdil nejmenovaný vysoce postavený izraelský činitel. Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí je mrtvý, napsal posléze na své síti Truth Social Trump. Jde podle něj o spravedlnost nejen pro íránský lid, ale i pro Američany. Stále je však potřeba zajistit mír na Blízkém východě, dodal.
Terčem útoků podle zdroje serveru The Times of Israel (ToI) byli i další zástupci íránského vedení. Tři zdroje agentuře Reuters následně potvrdily, že při izraelských útocích byli zabiti íránský ministr obrany Amír Násirzádech a velitel revolučních gard Mohammad Pakpúr, o jehož zabití později informoval také Netanjahu. Teherán tyto zprávy zatím nepotvrdil. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí novináři americké NBC nicméně řekl, že Írán ztratil pár velitelů, ale dodal, že to není žádný problém.
Nad Teheránem stoupají sloupy černého kouře, popsalo AFP v sobotu s odvoláním na své zpravodaje situaci v íránském hlavním městě. Podle íránských státních médií byly slyšet nejméně tři výbuchy poté, co několik střel zasáhlo centrum íránské metropole. Následně další exploze zahřměly na severu a na západě Teheránu.
Íránská agentura Tasním dříve uvedla, že prezident Pezeškján je v pořádku. Americké zdroje řekly deníku The New York Times, že pro jejich zabití chtěly Spojené státy a Izrael využít moment překvapení.
Politický a kulturní geograf Vladimír Baar ve vysílání ČT uvedl, že podle prvotních informací při úderu zemřel vrchní velitel armády Amír Hatamí a rakety zasáhly i budovy ministerstev. Podle něj byl zničen i dům duchovního vůdce Chameneího. Posléze se na sociálních sítích objevily záběry, které mají ukazovat, jak z Chameneího rezidence stoupá kouř.
GALERIE
Komentáře k americko-izraelskému úderu na Írán
Izraelská televizní stanice Channel 12 s odkazem na nejmenované izraelské zdroje oznámila, že údery na Írán byly podle dosavadních zjištění velmi úspěšné, pokud jde o likvidaci íránského vedení. Doplnila, že se toto zjištění týká vysoce postavených velitelů a prezidenta a že není jasné, zda duchovní vůdce Chameneí nečelil „dramatické události“.
Íránská média tvrdí, že zasažena byla i dívčí škola. Úder si údajně vyžádal 85 obětí a desítky raněných. Údaj nelze nezávisle ověřit. Předpokládá se, že v době útoku bylo ve škole 170 školaček, informovala dříve íránská agentura Tasním. Íránská média tento útok přičetla Izraeli a Spojeným státům. Dalších nejméně patnáct lidí pak podle íránských médií zahynulo po jiném útoku na tělocvičnu ve městě Lámerd, také na jihu země, píše agentura Reuters, podrobnosti zatím nejsou známé.
V provincii Hormozgán se nachází několik námořních základen íránských ozbrojených sil, uvedla agentura DPA.
Írán v odvetě vypálil rakety na Izrael i americké základny
Írán, Izrael a Irák také uzavřely svůj vzdušný prostor. Izraelský ministr Kac oznámil, že vyhlásil výjimečný stav po celé zemi.
Írán následně potvrdil začátek odvety za izraelské a americké údery. Revoluční gardy uvedly, že zahájily vlnu útoků za použití raket a dronů, píší agentury. Kromě Izraele zaútočil Teherán také na americké základny na Blízkém východě. Exploze se podle Reuters ozvaly v Kuvajtu, Kataru a Spojených arabských emirátech.
O několika vlnách íránských balistických raket směřujících k Izraeli informovala předtím i izraelská armáda. Nejméně jednu raketu zneškodnila, informovala média. Sirény se rozezněly na severu i v centrální části Izraele včetně Tel Avivu, a také v Jeruzalémě, kde novináři AFP slyšeli výbuchy.
Teherán poukázal, že v posledních týdnech jednal se Spojenými státy o svém jaderném programu. Další jednání se měla uskutečnit i v příštích dnech. „Jak jsme byli připraveni na vyjednávání, tak jsme ještě více připraveni bránit íránský národ,“ uvedlo ministerstvo zahraničí a vyzvalo země světa, aby údery proti Íránu odsoudily.
Íránský ministr zahraničí podle agentury Reuters také vyzval okolní země v regionu, aby zabránily USA a Izraeli využívat jejich území pro útoky na Írán. Uvedl, že Írán použije „veškeré své vojenské a obranné kapacity“ pro legitimní sebeobranu. Izraelské a americké údery označil za nevyprovokovanou a nelegitimní válku bez opory v právu.
Několik lodí pohybujících se v oblasti Perského zálivu hlásí, že v sobotu dostalo informaci o uzavření Hormuzského průlivu. Informovala o tom Britská vojenská námořní služba (UKMTO). Írán zatím tyto zprávy nepotvrdil, napsala agentura Reuters.
Hormuzský průliv je klíčovou námořní tepnou mimo jiné pro přepravu ropy. Íránské revoluční gardy v minulosti opakovaně pohrozily jejím uzavřením v případě, že by Spojené státy zaútočily na Teherán.
Na íránské odvetné útoky reagoval například britský premiér Keir Starmer. V televizním projevu uvedl, že by se Írán měl zdržet dalších úderů a zastavit násilí a útlak svého lidu. Zdůraznil, jak je důležité zabránit další eskalaci a vrátit se k diplomatickému procesu. Starmer také informoval, že se britské letouny na Blízkém východě zapojily do ochrany britského lidu, zájmů a spojenců.
Generální tajemník OSN António Guterres po amerických a izraelských úderech na Írán vyzval k okamžitému příměří a deeskalaci napětí, píše agentura Reuters. Pokud se tak nestane, hrozí podle něho rozsáhlý regionální konflikt. Na žádost Francie se ve 22:00 SEČ sejde Rada bezpečnosti OSN, aby projednala současnou situaci v Íránu a na Blízkém východě, uvedl na síti X francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.
Bříza: USA nemají na Blízkém východě prostředky na pozemní operaci
Analytik Vlastislav Bříza podotkl, že pro Írán nemohl být útok překvapením, protože v oblasti se nachází přes padesát tisíc vojáků a dva úderné svazy letadlových lodí.
„Z toho jedna z nich je dokonce největší vojenské plavidlo, které kdy v dějinách bylo sestrojeno a spuštěno na vodu. Dohromady se tady opravdu bavíme o svazu – jak na zemi, tak na vodě – který čítá něco mezi padesáti, šedesáti tisíci vojáky. To je situace, která nebyla vidět v tomto regionu Blízkého východu od roku 2003, tedy od války v Iráku,“ zmínil a dodal, že ale USA nemají na Blízkém východě takové prostředky, aby byly schopny pozemní operace, a bude spíše pokračovat letecká fáze útoku.
Současný íránský vládnoucí režim je podle analytika oslabený, mimo jiné loňskými údery Izraele či protesty, při kterých bylo zabito nejméně 32 tisíc lidí. Sobotní útoky podle Břízy nemíří pouze na politické a vojenské vedení, ale také na místa, kde se vyrábí nebo skladují rakety krátkého a středního dosahu. Situace podle něj může dopadnout tak, že se režim udrží, ale bude ochotnější dosáhnout kompromisu ohledně jaderné dohody. Režim ale může také padnout.
V ideálním případě by se podle něj v Íránu chopilo moci nějaké demokratické uskupení, pravděpodobnost ale podle analytika není příliš vysoká. Další alternativou podle analytika je, že by vládu mohl převzít bývalý korunní princ Rezá Pahlaví, který žije v americkém exilu. Jeho podpora v íránské společnosti ale není taková, jak to vypadá například ze západních metropolí.
Poslední variantou, která je podle Břízy nejpravděpodobnější, je, že se moci chopí mocenské struktury typu revolučních gard, tedy že by začala zemi ovládat vojenská diktatura nebo polodiktatura. „Otázka je, jestli je to pro svět přijatelnější, protože ta by ve své podstatě mohla být ještě tvrdší a nejevit žádnou ochotu jednat s vnějším světem o jaderném programu, než tomu je teď,“ uvedl Bříza.
Konflikt může také zkomplikovat námořní dopravu v Perském a Ománském zálivu, severní části Arabského moře a v Hormuzském průlivu. Jedná se o oblasti klíčové pro přepravu ropy.
Zásahu předcházela tři kola nepřímých rozhovorů
Před sobotním vojenským zásahem vedly tento měsíc Írán a Spojené státy tři kola nepřímých rozhovorů o jaderném programu Teheránu. První kolo se konalo 6. února v Ománu a druhé minulý týden ve Švýcarsku. Třetí kolo proběhlo ve čtvrtek v Ženevě. Další jednání technického rázu se měla uskutečnit v pondělí ve Vídni.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí čtvrteční rozhovory označil za velmi dobrý posun správným směrem. Podle serveru Axios ale hodnocení amerických představitelů nebylo tak pozitivní.
USA požadovaly úplné zastavení obohacování uranu Íránem i řešení íránského balistického programu a podpory regionálních ozbrojenců. Teherán ale trval na tom, aby se rozhovory týkaly jen jaderných otázek, a zdůrazňoval rovněž, že jeho nukleární program je výhradně mírový.
