Íránské bezpečnostní složky zveřejnily bilanci obětí masových pouličních protestů. Tvrdí, že při nich zahynulo 3117 lidí. Kompletní odříznutí země od internetového a telefonického spojení se světem ale znemožňuje informaci ověřit. Podle opozičních zdrojů mohlo zahynout až dvacet tisíc lidí a přes tři sta tisíc dalších utrpět zranění.
Ohořelá torza domů, svatostánků a obchodů připomínají v íránských ulicích smrtící násilí, které skončilo teprve minulý týden. Šok a obavy z možné perzekuce svazují obyčejným lidem jazyk.
„Sám jsem mladý člověk, který s touto ekonomickou situací ve svém životě nemůže nic dělat. Přinejmenším bychom měli mít svobodu projevu, abychom mohli vyjádřit protest a být vyslyšeni,“ popisuje náladu v zemi Mehdí Jazdí.
Demonstrace propukly loni 28. prosince jako projev odporu proti špatné hospodářské politice vlády a kvůli pádu hodnoty národní měny. Během pouhých pár dní však vygradovaly v generační revoltu. Mladé ženy sundaly hidžáby a vyrazily do ulic po boku mladých mužů požadujících důstojnou a svobodnou budoucnost.
Už o pět dní později dal nejvyšší duchovní vůdce islámské republiky rozkaz udusit protesty za každou cenu. Očitá svědectví mluví o palbě automatickými zbraněmi do davů demonstrantů, o cílené střelbě do obličeje a hrudníku, o povolání arabských žoldnéřů na špinavou práci.
Počty obětí se liší
Organizace Iran Human Rights 14. ledna zveřejnila, že ověřila identitu celkem 3428 mrtvých. V následujících dnech začaly přicházet další protichůdné údaje z opozičních zdrojů. Sám ajatolláh Chameneí přiznal tisíce obětí.
Teprve po skoro třítýdenním tichu napříč OSN se masakry dostaly na plénum Rady bezpečnosti. Emotivně tam promluvila Masíh Alínežádová, hlas íránského exilu. Ženu se režim opakovaně pokusil zavraždit.
V dalších dnech přišla asociace lékařů s údajem z regionálních nemocnic, podle které pod vládní palbou mělo zahynout 16,5 tisíce lidí. Dalších 330 tisíc údajně utrpělo zranění. Ostatní opoziční zdroje většinou mluví o třech až pěti tisících obětí. I tak jde o vůbec největší číslo od nastolení teokratického režimu v roce 1979.










