K Pásmu Gazy má namířeno flotila pěti desítek lodí se stovkami propalestinských aktivistů z různých zemí, i když je v řeckých vodách u Kréty zdržela závada jedné z hlavních lodí skupiny. Izrael avizoval, že proti plavidlům zasáhne. Itálie a Španělsko vyslaly vojenské lodě pro jejich případnou záchranu.

K flotile skupiny Global Sumud Flotilla (GSF), která vyplula 1. září z Barcelony, se ve čtvrtek připojilo šest řeckých lodí. Odjezd ke Gaze ale zatím zdržela závada jedné z hlavních lodí. Plavidla mají dodat Palestincům v Gaze symbolické množství humanitární pomoci, zejména potravin a léků. Akce se účastní i někteří západoevropští zákonodárci.

Cílem je ale hlavně upozornit na utrpení palestinských civilistů sužovaných izraelským bombardováním a blokádou, kvůli níž nemají dost jídla, léků ani zdravotnického materiálu. Nedávné vyšetřování OSN došlo k závěru, že Izrael v enklávě páchá genocidu, což Jeruzalém rázně odmítl.

„Pokračujeme v naší cestě do Gazy, abychom doručili humanitární pomoc obyvatelstvu, které je systematicky vyhladověno. To je součástí desetiletí trvajícího dusivého útlaku, apartheidu a okupace,“ prohlásila švédská aktivistka Greta Thunbergová.

Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar v týdnu potvrdil, že pokud bude chtít flotila přistát v Gaze, židovský stát proti ní zasáhne. „Musíme to udělat. Ačkoliv ne za použití násilí, ale musíme,“ řekl deníku Corriere della Sera.

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir prohlásil, že vláda by měla aktivisty označit za teroristy, zabavit jim plavidla a uvěznit je, protože podle něj podporují palestinské teroristické hnutí Hamás. S tím vede Jeruzalém skoro dva roky válku v Pásmu Gazy v odvetě za brutální útok na židovský stát.

Role možného zachránce

Už třikrát hlásily posádky flotily nálety neidentifikovaných dronů. Ty měly shazovat oslepující granáty a rozprašovat pepřový sprej. Poprvé v tuniském přístavu, kde ale útok místní úřady vyloučily, a později v řeckých vodách. Neznámý sabotér také údajně obsadil vysílací frekvenci švédským popem.

Itálie se poté rozhodla vyslat fregatu pro jejich případnou záchranu. Italský ministr obrany Guido Crosetto ale řekl, že působení lodě italského námořnictva je omezené. „Nejsme schopni zajistit bezpečnost flotily v momentě, kdy vypluje z mezinárodních vod,“ uvedl.

Podobně se vyjádřil i španělský premiér Pedro Sánchez, podle něhož loď španělského námořnictva bude připravena k případné záchranné operaci. O své občany se hodlá postarat i Belgie a Řecko, které ale vyslání záchranných lodí nechystají.

Italská vláda ve středu navrhla, aby flotila náklad vyložila na Kypru s tím, že ho do Gazy dopraví katolická církev. To ale organizátoři flotily odmítli. „Nezastavíme naše úsilí, pokud se nezastaví genocida (v Gaze),“ prohlásil účastník flotily Nkosi Zwelivelile Mandela, který je vnukem jihoafrického vůdce Nelsona Mandely.

Neúspěch předchozích flotil

Podobné humanitární flotily mířily do Gazy v minulých letech už několikrát, ale nepodařilo se jim tam dostat. Letos v červenci izraelská armáda přiměla flotilu změnit směr k pobřeží židovského státu a totéž udělala v červnu, kdy posádku flotily, včetně Thunbergové a francouzské europoslankyně Rimy Hassanové, zadržela. Po několika dnech byli všichni z Izraele vyhoštěni.

Střetem s armádou židovského státu skončila v roce 2010 podobná akce organizovaná tureckými aktivisty. Tehdy proti jedné z lodí této flotily nazvané Mavi Marmara zasáhla armáda a zemřelo při tom devět lidí, přičemž desátý podlehl zraněním v nemocnici po čtyřech letech v kómatu.

Podíl.