Ve sporu mezi Indií a Pákistánem přilil olej do ohně nový bollywoodský špionážní thriller, který v Indii trhá návštěvnické rekordy. Snímek Dhurandhar popisuje infiltraci tajného agenta do zločinecké sítě v pákistánském městě Karáčí. Dokresluje nacionalistický trend v indickém filmovém průmyslu. Jedna pákistánská politická strana už filmaře žaluje.
Tři a půl hodiny řádí na stříbrném plátně dlouhovlasý indický agent Hamza v ulicích chudinské čtvrti Karáčí. A mimo jiné si vyřizuje účty s krvežíznivými pákistánskými kriminálníky, teroristy a politiky. Tvůrci filmu Dhurandhar si některé postavy vypůjčili ze skutečnosti. Snímek nicméně především posiluje narůstající nacionalistické vášně, které přiživuje i oficiální politika premiéra Naréndry Módího.
BBC upozorňuje na to, že jde o součást trendu, protože v posledních letech indická kinematografie zaznamenala nárůst nacionalistických blockbusterů, které otevřeně odkazují na vládní politiku a historické události. Kritici namítají, že tvůrci těchto titulů často skutečné události interpretují velmi volně, což stále více stírá hranici mezi zábavou a propagandou.
Autoři negativních názorů na Dhurandhar čelili šikaně na internetu do té míry, že indické sdružení filmových kritiků reagovalo prohlášením, v němž útoky za recenze odsoudilo.
V souladu s nacionalistickou politikou
„Filmy, které vyvolávají u diváků vlastenecké nadšení, si obvykle vedou dobře,“ uvedl bollywoodský filmový historik Komal Nahta. To je i případ Dhurandharu. Není náhoda, že se tomuto titulu daří v zemi, kde opakovaně ve volbách vítězí nacionalistická Indická lidová strana (BJP).
„Je to takový vzájemný cyklus. Filmy podporují tuto ideologii, podávají ji zábavnou, atraktivní formou nebo jako v případě Dhurandharu až krvavou formou, protože je to thriller s velmi otevřenými scénami mučení a násilí, což nebývá v indickém filmu úplně běžné,“ doplnil indolog Martin Hříbek.
Nijak nový není ale narativ špionáže odehrávající se mezi Indií a Pákistánem. Například snímek Raazi z roku 2018 pojednává o indické špionce provdané do rodiny pákistánských důstojníků v době vojenského konfliktu mezi těmito dvěma zeměmi na začátku sedmdesátých let. „Jsou i starší příběhy tohoto typu, většinou se ale odehrávají na domácí půdě, kdy indičtí agenti bojují proti teroristům v Indii,“ doplnil Hříbek.
Ostatně režisér a scenárista Dhurandharu Aditya Dhar napětí mezi Indií a Pákistánem filmařky zúročil už před sedmi lety ve svém celovečerním debutu Uri: The Surgical Strike. Odvyprávěl divákům události následující po úroku na indické vojáky Kašmíru, k němuž došlo v roce 2016. ozbrojenci ve městě Uri napadli indický vojenský tábor a zabili dvacítku armádních příslušníků. Indie tehdy uvedla, že pachatelé přišli z Pákistánu, což vedlo k odvetě. Dharovi dramatický příběh vynesl národní filmovou cenu.
Reálné konflikty film nepřeváží, míní indolog
Snímek Dhurandhar rovněž odráží napětí se sousední zemí, se kterou Indie od vzájemného rozdělení v roce 1947 svedla už čtyři války. Střety naposledy propukly loni v květnu po útoku na turisty v Kašmíru, z něhož Indie obvinila propákistánské ozbrojence.
„Konflikt z letošního května byl nejvýznamnější vojenský konflikt mezi těmito dvěma státy od roku 1971. Vztahy od té doby jsou velmi napjaté. Dalším zdrojem napětí je vývoj v Bangladéši, tedy bývalém Východním Pákistánu, kde došlo ke změně politického prostředí a v nadcházejících volbách v únoru jde o to, jaká tam bude vláda. Takže zdroje napětí jsou více reálné, nemyslím si, že by tento film měl konflikt prohloubit více než v diskurzivní rovině,“ předpokládá Hříbek.
Pákistánská lidová strana žaluje filmaře
Pákistán v roce 2019 indické filmy zakázal, ale bollywoodská produkce je u tamních obyvatel stále populární díky ilegálnímu stahování. Dhurandhar nicméně narazil. Pákistánská lidová strana (PPP) na něj podala žalobu za neoprávněné zobrazení bývalé premiérky Bénazír Bhuttové a za to, že lídry strany vykresluje coby sympatizanty s terorismem. „PPP je ve filmu negativně zobrazována, na to asi musela nějak reagovat, ale nevím, koho by pákistánský soud mohl odsoudit,“ poznamenává Hříbek.
Pákistánské noviny Dawn v prosinci informovaly, že podle policie není trestní řízení proti režisérovi, producentovi a hercům bollywoodského filmu Dhurandhar za pomluvu PPP z právního hlediska možné. Všichni jsou totiž indičtí státní příslušníci, nemají v Pákistánu ani bydliště, ani tam neprovozují žádnou podnikatelskou činnost. Taktéž „všechny údajné činy“ se odehrály mimo jurisdikci Pákistánu.
Pokud by pákistánská filmová produkce chtěla odpovědět příběhem ze svého pohledu, nemůže počítat ani zdaleka se srovnatelným odhadem. Bollywood zastupuje největší filmový průmysl na světě, s čímž je pákistánská tvorba nesouměřitelná.
Návštěvnické rekordy ještě posílí pokračování
Navzdory kontroverzi – nebo možná i díky ní – už Dhurandhar, který měl premiéru 5. prosince, vydělal 135 milionů dolarů a výrazně oživil indický filmový průmysl, jehož příjmy se v posledních letech propadaly. Mimo jiné kvůli streamovacím platformám na internetu, což je problém, s nímž se potýkají studia po celém světě.
Návštěvnické rekordy trhá jak v Indii, tak v žebříčku hindsky mluvených filmů v Severní Americe či Austrálii. Mezi indickými filmy s nejvyššími tržbami všech dob celosvětově zaujímá Dhurandhar momentálně páté místo, píše magazín Variety.
Navíc agent Hamza svou práci ještě neskončil. Příběh producenti rozdělili do dvou částí, pokračování s podtitulem Pomsta přijde do kin letos v březnu. Oproti „jedničce“, která je k dispozici pouze v hindštině, se počítá s uvedením i v dalších indických jazycích. Tvůrci tak reagují na velkou poptávku indických diváků.
