Tallinu pomáhají s bráněním vzdušného prostoru alianční spojenci. Nejčastěji kontrolují neohlášená ruská letadla. Do vzduchu musejí piloti kvůli poplachu v průměru čtyřikrát za měsíc. Estonská obrana ale čelí i dalším výzvám – stále častější jsou například kybernetické útoky ze strany Moskvy. Estonsko chce na obranu do roku 2029 utratit téměř pět a půl procenta hrubého domácího produktu.
Od srpna pomáhají chránit estonské nebe Italové. Na dvě stovky pilotů, vojáků nebo četníků z Apeninského poloostrova si tím vysloužily medaile od tamního ministra obrany. V polovině září zasahovali, když se nad Estonskem dvanáct minut pohyboval ruský letoun. V polovině listopadu vzlétli dokonce čtyřikrát během jednoho týdne.
„Vaše přesnost, disciplína a profesionalita ztělesňuje samotnou esenci připravenosti NATO,“ řekl směrem k Italům velvyslanec země v Estonsku Stefano Catani.
Estonsko nemá bojové letouny
Italové v Estonsku létají se čtyřmi letouny Eurofighter Typhoon. Alespoň dva z nich musí být provozuschopné po čtyřiadvacet hodin, sedm dní v týdnu. V případě alarmu jsou piloti schopní být ve vzduchu do pěti minut.
Tak budou fungovat až do března, kdy je opět vystřídá jiná alianční země. Před šesti lety v Estonsku obdobně pomáhali i Češi. „Největší výzvou pro lidi je komunikace a rozdíl mezi kulturami. To je vše,“ popsal personální vedoucí letecké základny Amari Kalle Oruaas.
Spojenci se v ochraně estonského nebe střídají i proto, že letectvo pobaltské země disponuje jen dopravními a průzkumnými letouny.
„Bojové letouny jsou velmi drahé. V NATO máme různé velikosti zemí a malé státy si zkrátka nemohou dovolit nakoupit moderní letouny,“ poznamenal personální vedoucí estonského letectva v rámci Estonských obranných sil Fredi Karu.
Ruské kybernetické útoky
Estonská obrana čelí i dalším výzvám. Stále častější jsou například kybernetické útoky z ruské strany. Těch velkých se každoročně odehraje okolo dvou desítek, těch menších ještě víc.
„Každý týden čelíme DDoS útokům. Jsou sice bez efektu, ale pořád jim čelíme. Když se na nás někdo snaží zaklepat, tak už to ani nepočítáme,“ uvedl velitel centra kybernetické bezpečnosti Estonských obranných sil René Innos.
I proto Estonsko zvyšuje výdaje na obranu. Do roku 2029 chce utratit téměř pět a půl procenta hrubého domácího produktu. Na příští rok už letectvo počítá s nákupem prvního systému protiletecké obrany IRIS.

