USA v sobotu zajaly autoritářského vládce Nicoláse Madura. Horká fáze příprav zásahu v Caracasu začala už v polovině prosince a samotná vize vznikla ještě o měsíce dřív, tedy před prvním útokem americké armády na venezuelskou loď, která údajně pašovala drogy. CIA Madura dlouhodobě sledovala a vojáci čekali na vhodné okolnosti, mezi něž patřilo i počasí.
Zatímco Spojené státy soustřeďovaly vojenské kapacity v Karibiku, malý tým CIA podle amerických představitelů dlouhodobě sledoval Madura na každém kroku. Šlo o „měsíce práce našich kolegů ze zpravodajského týmu na nalezení Madura a pochopení toho, jak se pohyboval, kde žil, kam cestoval, co jedl, co nosil a jaké měl domácí mazlíčky“, popsal nejvyšší americký vojenský představitel Dan Caine.
Americké jednotky speciálních operací zároveň opakovaně nacvičovaly, jak venezuelského autoritáře zadržet, a to v maketě jeho opevněného komplexu. Ministr zahraničí Marco Rubio, ministr obrany Pete Hegseth, ředitel CIA John Ratcliffe a poradce pro vnitřní bezpečnost Stephen Miller se pravidelně scházeli, aby misi probírali, píše The Wall Street Journal (WSJ).
CIA pomohl zdroj uvnitř venezuelské vlády
Tým spolupracoval i se zdrojem, který působil přímo ve venezuelské vládě. Plán na zajetí se ale několikrát opozdil, a to například rozhodnutím šéfa Bílého domu Donalda Trumpa zaútočit o Vánocích v Nigérii proti Islámskému státu.
Čekalo se také na vhodné počasí. Americké bombardéry, stíhačky a tankovací letouny, které přeletěly do Karibiku ze základen na území kontinentálních Spojených států, se při prvním pokusu o zásah o Vánocích kvůli nepříznivým podmínkám musely vrátit zpět.
Rozhodnutí o tom, kdy dát celé operaci s názvem Absolutní odhodlání zelenou, ponechal Trump na Pentagonu, uvedl podle WSJ vysoký představitel administrativy.
Trumpův kabinet počítal také s tím, že Maduro odstoupí z úřadu sám. Trump ho k tomu ještě v listopadu vybízel v telefonátu. „Nicolas Maduro měl několik příležitostí se tomu vyhnout. Dostal několik velmi, velmi štědrých nabídek,“ sdělil šéf americké diplomacie Rubio.
Razie v ložnici
Do samotného zásahu se zapojilo více než 150 letadel a vrtulníků. Nasazeny byly stíhačky F-18, F-22 a F-35, letouny elektronického boje EA-18 Growler, velitelsko-řídicí letouny E-2 Hawkeye a bombardéry B-1, schopné nést až 24 střel s plochou dráhou letu. Využity byly i dálkově řízené drony, popisuje WSJ.
Jejich úkolem bylo „rozložit a vyřadit“ venezuelské systémy protivzdušné obrany, uvedl Caine s tím, že cílem bylo zajistit „bezpečný průlet vrtulníků do cílové oblasti“. Trump potvrdil, že se Američanům také díky „určité odbornosti“ podařilo v části Caracasu vypnout elektřinu.
Významnou roli sehrál i moment překvapení. Americkým jednotkám se podle Caina podařilo vyřadit protivzdušnou obranu, která chránila prostor kolem základny La Carlota v Caracasu, a následně speciální jednotka Delta Force pronikla do Madurovy přísně střežené rezidence. Maduro se podle americké verze ještě na poslední chvíli pokusil se svou manželkou dostat do zajištěného úkrytu, nakonec se ale oba vzdali a byli zadrženi.
Venezuelským silám se útok nepodařilo zastavit a zasáhly pouze jednu z amerických helikoptér. „Slyšel jsem explozi. Pak pískání, jen pískání a najednou jsem neslyšel nic. Ucítili jsme náraz,“ popsal venezuelský voják.
Zajatý Maduro urazil 3300 kilometrů
Trump sledoval zhruba hodinu a půl trvající operaci ze svého sídla v Mar-a-Lago na Floridě. Jeho tým zároveň na velké obrazovce monitoroval sociální síť X kvůli jakékoli zmínce slova „Venezuela“.
„Byl to útok, jaký lidé neviděli od druhé světové války. Byla to síla proti těžce opevněné vojenské pevnosti v srdci Caracasu,“ prohlásil Trump.
Z Caracasu pak američtí vojáci Madura se spoutanýma rukama, zavázanýma očima a v šedé teplákové soupravě přepravili vrtulníkem na palubu lodi USS Iwo Jima. Odtud dle dostupných informací putoval na námořní základnu v zálivu Guantánamo na Kubě a následně letecky do New Yorku. Celkově Maduro s manželkou urazili zhruba 3300 kilometrů.








