
Evropskou unii rozděluje návrh, který počítá s plošným sledováním on-line komunikace. Takzvaný chat control má podle předkladatelů chránit děti před sexuálním zneužíváním na internetu. Koncem týdne v Bruselu jednotlivé státy představily svá stanoviska. Podle diplomatických zdrojů se zatím většina pro schválení návrhu nenašla. Negativní postoj zaujalo i Česko. Dánsko, které chce během svého předsednictví návrh prosadit, počítá s hlasováním v polovině října.
Poskytovatelé on-line služeb včetně komunikačních aplikací, sociálních sítí a datových úložišť by podle návrhu měli povinnost prohledávat s pomocí algoritmů obsah zpráv i souborů. Na dětskou pornografii nebo zneužívání pak upozorní úřady.
Právě nové technologie umožňují snazší šíření problematického obsahu. Například některé nástroje umělé inteligence dokáží svléknout i reálného člověka – a tedy i dítě.
„Sexuální zneužívání dětí je hrůzný zločin, který se v posledních letech výrazně vyvinul. Počet hlášení se zvýšil z jednoho milionu v roce 2010 na více než dvacet milionů v roce 2024, tedy dvacetkrát,“ upozornil mluvčí Evropské komise Markus Lammert.
V Česku jen letos řešili policisté 640 případů týkajících se dětské pornografie – o třetinu víc než v roce 2021.
Shoda napříč českým politickým spektrem
Jenže členské státy se neshodnou na tom, kam až v ochraně dětí v digitálním prostředí zajít. Čeští politici napříč spektrem návrh Komise odmítají. Jde podle nich o významný zásah do soukromí.
„Věřím, že se podaří chat controlu zabránit, protože v té podobě by opravdu znamenal průlom do soukromí lidí. Stojíme jednoznačně proti a vedeme jednání, tak aby opravdu existovala blokační menšina, která nedopustí, že by toto mohlo v evropské legislativě fungovat,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) souhlasí s tím, že je nutné najít pravidla, která budou fungovat. „Ale tento návrh tak, jak je stanoven, Česko nepodpořilo, nikdy a nepodpoří,“ sdělil.
„Je to vysvětlováno tím, že to je boj proti něčemu, ale je to obyčejné šmírování lidí,“ míní předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
Podle Komise návrh o plošném monitorování nehovoří. Služby by měly odhalovat jen obsah týkající se zneužívání dětí. „Nikdo samozřejmě nemůže fandit tomu, pokud se zneužívá dětská pornografie, to je něco ohavného. A musí se hledat nástroje, aby se tomuto zabránilo. Ale nemůže se to udělat ad hoc ve smyslu celku,“ komentoval místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).
Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) je potřeba volit metody, které jsou přiměřené. „A ne tak, že tady narušíme něco, na čem stojí základ svobod a demokracií.“
Europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristy sobě) se domnívá, že mechanismy na to, jak ochraňovat děti a zabránit dětské pornografii, již existují „a mají se zlepšovat“. „Ale mají se zlepšovat v rámci institucí, které jsou k tomu určeny. V rámci policie, v rámci soudů a tak dále,“ dodal.
Většina pro schválení zatím není
Členské státy o návrhu jednají na úrovni expertů. Podle diplomatických zdrojů se zatím nenašla většina pro schválení. Klíčové bude, na kterou stranu se přikloní Německo. Ministři vnitra by mohli o věci hlasovat v polovině října, do té doby je čas na jednání. „Spíš jde o to, aby Dánsko – to, které se teď snaží všechny přesvědčit pro pozici pro –postupně nenacházelo spojence,“ řekla europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti).
„Díky tomu, že nám některé platformy, jako je Signal a další, natvrdo vzkazují: ‚Odcházíme z trhu, pokud chcete šmírovat naše uživatele.‘, tak si myslím, že je ta nálada velmi vychýlená k tomu to ‚zabít‘,“ poznamenala europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM).
Pokud by Rada Evropské unie dohodu nakonec našla, finální podobu návrhu by musela řešit ještě v takzvaném trialogu. Tedy s Evropským parlamentem a Komisí.
Tři roky debat
Unijní politici už o systému chat control diskutují tři roky. Evropská komise návrh povinného odhalování a hlášení materiálů sexuálního zneužívání dětí představila na jaře 2022.
Svou pozici k návrhu už před několika lety přijal Evropský parlament. Poslanci tehdy odmítli plošné skenování komunikace. Zároveň zdůraznili, že povolené má být pouze cílené sledování podezřelých osob, a to po rozhodnutí soudu. Členské státy ale dosud o návrhu nehlasovaly.
Kompromisní variantu vypracovala loni během svého předsednictví Belgie, ke schvalování ale nedošlo. O to se teď chce pokusit Dánsko, které Radě Evropské unie předsedá od 1. července.
Dobrovolné hlášení podezřelého obsahu
Částečná opatření proti šíření materiálů se sexuálním zneužíváním dětí už v Unii platí od roku 2021. Časově omezená výjimka umožňuje poskytovatelům e-mailových, chatovacích či cloudových služeb dobrovolně detekovat a hlásit podezřelý obsah. Platnost výjimky ale vyprší v dubnu.
„Společnosti už to teď mohou dělat. Existuje prozatímní nařízení, které to umožňuje na dobrovolné bázi. A právě to nám v předchozích letech umožnilo dosáhnout největších úspěchů ve vyšetřování. Pokud tuto možnost již nebudeme mít, bude velmi těžké najít materiál obsahující sexuální zneužívání dětí,“ varoval mluvčí EK Lammert.