Izrael pokračuje v úderech na Libanon. Cílí při tom dle vlastních slov na hnutí Hizballáh. Lídři Kanady, Francie, Německa, Itálie a Velké Británie varovali před dalším vyhrocením tohoto konfliktu a vyzvali Libanon a Izrael, aby začaly jednat o politickém řešení.
Účet za válku, kterou před dvěma týdny proti Izraeli rozpoutal Hizballáh, je zatím přes osm set mrtvých, asi milion vysídlených a škody v řádech miliard korun. Na nejhůře zasaženém jihu je teroristické hnutí vnímáno jako jediný ochránce země a jeho podpora zejména mezi šíitským obyvatelstvem neklesá.
„My jediní (Hizballáh) máme právo na jižní Libanon, byl vykoupen krví. Nikdo nám ho nemůže vzít. Ani kousek,“ řekla štábu ČT libanonská zastánkyně hnutí.
Další část země ale stále hlasitěji volá po jeho odzbrojení. To vyslyšela vláda, která v bezprecedentním kroku zakázala vojenské aktivity hnutí. „S těmi, kteří se tomuto rozhodnutí suverénní vlády Libanonu nechtějí podřídit, má být naloženo odpovídajícím způsobem. Rozhodnutí padlo a mělo by být také vykonáno,“ míní libanonský křesťanský poslanec a bývalý vicepremiér Ghassan Hasbání. Ten otevřeně vyzývá, aby stát proti Hizballáhu nasadil armádu.
Hasbání přitom odmítá prezidentovo varování, že by to mohlo znovu rozpoutat občanskou válku jako v letech 1975 až 1990, v níž zemřelo asi čtvrt milionu lidí. „Není to občanská válka, ale vymáhání práva. Takže ano, měli bychom právo vymáhat. Od Hizballáhu může přijít odpor, ale také nemusí. To nebudeme vědět, dokud se to nevyzkouší a neprověří,“ řekl.
Rozdělená země
Odzbrojení Hizballáhu vláda slíbila po válce s Izraelem jako podmínku příměří z listopadu 2024. Hnutí ale jih země dál fakticky ovládá. V parlamentu má třináct vlastních a řadu spojeneckých poslanců a k tomu také tisíce bojovníků. Izrael tvrdí, že údery míří právě na ně, zasahují ale i civilní oblasti. Reformní sunnitský poslanec Ibrahím Mnajmná varuje, že bombardování může část lidí naopak přiblížit k Hizballáhu.
„Jsme zásadně proti tomu, že Hizballáh vstoupil do války na podporu Íránu. Ale zároveň nechceme, aby hnutí odzbrojoval kdokoli jiný než sami Libanonci,“ uvedl. Libanon proto podle něj zvenčí potřebuje hlavně podporu pro slabou a léta podfinancovanou armádu.
