Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90′ ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
Děj se odehrává v únoru 2022. Společnost pomalu odkládá roušky po pandemii covidu, ale vzápětí je zasažená šokem z otevřené ruské invaze na Ukrajinu. „Je to – budu trošku cynik – pro literáta fantastické téma,“ přiznal Topol. Zmíněné období považuje za důležitou součást moderních dějin.
„Tahle doba je podnětná v obrovské porci nejistoty, v pocitu, který sdílí spousta lidí, který visí ve všech médiích. Jako by nám svět klouzal pod nohama,“ popisuje. Nicméně připouští: „Ale možná že to je nějaká moje generační zkušenost, že mladí lidé to tak neberou.“ A i přes otřesy neztrácí naději. „Pořád doufám, že žijeme život, který žili naši předkové, že ty archetypální, základní věci jsou pořád stejné,“ říká.
Mění se vliv médií i literatury
Hlavní postavou jeho knihy je novinář. Marně se snaží udržet řád ve svém neukotveném životě. Topol mohl při vykreslování protagonisty čerpat z vlastní novinářské zkušenosti.
„Novinařina pro mě byla obrovsky zajímavá a občerstvující, protože jsem zvědavý člověk. A proto mi přišlo fajn, aby ten můj hlavní hrdina byl také novinář. Nicméně žije v době, kdy se obrovsky mění také média a jejich vliv. Ta doba, kdy jsem si kupoval papírové noviny a kouřil cigaretu a četl kávu, mi dneska připadá jako něco skoro z dob Julia Caesara, když to přeženu,“ srovnává.
Obává se, že se smráká nejen nad žurnalistikou, ale i literaturou. „Pocit jistoty ve mně, že literatura je to nejdůležitější, že poezie je strašlivě důležitá, tedy vědomí, které se mnou sdílely statisíce lidí ve dvacátém století, mizí,“ upřesnil.
(Ne)věřící Tomáš
Románového novináře Topol pojmenoval Tomáš – podle nevěřícího světce. Víry se kniha dotýká v několika ohledech. Objeví se v ní postava mága, jehož poselství o absolutním zlu odhaluje hnijící základy západní civilizace.
A Tomáš, zatímco se jeho vztah se ženou mění v manželskou alergii, uniká k milence a také psaní „hluboce lidských příběhů“. Mimo jiné o pražském baroku. „Snaží se prodat tu velkou pýchu a slávu, kterou my jako Češi máme. Tu obrovskou architekturu. Nicméně je tím barokem až posedlý a nachází souvislost s dnešní dobou. Má pocit, že podobně jako za třicetileté války jsou lidé dnes zasaženi nejistotou, strachem a úzkostí,“ prozradil Topol.
Zároveň ale protagonista jeho románu nachází i rozdíly – právě v duchovnu. „Barokní člověk byl přes šílenost doby někde ukotven, velice často ve víře. A tahle kniha je i o pocitu hlavního hrdiny, že víra přestává být tématem moderního člověka,“ uzavírá Topol.
