Sněmovna má ve čtvrtečním programu změny pravidel svého jednání a nahrazení služebního zákona novou normou, kterou chce vládní koalice usnadnit propouštění státních úředníků. S postupem nesouhlasí opozice ani odbory, které se hodlají obrátit na Evropskou komisi. Premiér Andrej Babiš (ANO) se ale případných stížností unijních institucí neobává.
Zrušení služebního zákona a jeho nahrazení zákonem o státních zaměstnancích má podle koalice přispět k pružnosti státní správy a usnadnit její řízení. Zákon má urychlit přijímání a odchody ze státní správy, což podle ní přinese i úspory. Kritici se obávají ohrožení nezávislosti státní správy.
Předloha mimo jiné ruší takzvaný bazén, tedy tříměsíční dobu, po kterou berou úředníci na odchodu až osmdesát procent platu. Zaměstnanci by mohli dostat výpověď na základě dvou nevyhovujících pracovních hodnocení, přičemž minimální odstup mezi nimi je v návrhu zkrácen z šedesáti na dvacet dní. Při systemizaci by se stát mohl zbavit úředníka hned. Nezákonnému postupu se bude moci pracovník bránit soudní žalobou.
Koalice a ODS chtějí omezit obstrukce
Na programu mimořádné schůze svolané z koaličního podnětu je také úvodní kolo debaty ke změnám sněmovního jednacího řádu k omezení možností obstrukcí. Navrhovaná změna jednacích pravidel například omezuje řečníky při navrhování změn programu schůze a dává sněmovně širší pravomoc v omezení řečnické doby při projednávání předloh.
Změny připravila skupina zákonodárců vládní koalice a ODS s cílem snížit možnost obstrukcí, které v minulém funkčním období využívaly tehdy opoziční ANO a SPD. Podle některých opozičních frakcí by měly změny platit až od příštího volebního období, nikoli téměř okamžitě po vyhlášení novely ve sbírce.
