V první části debaty se hosté věnovali kondici české ekonomiky. Český statistický úřad tento týden potvrdil, že česká ekonomika ve 2. čtvrtletí vzrostla proti loňsku o 2,6 procenta. Moderátor se ptal, zda Česko prosperuje či nikoliv.
Podle Bobošíkové (Stačilo!) Česko neprosperuje. „Růst 2,1 procenta, který predikuje prognóza pana Stanjury na ministerstvu financí, není tak vysoký, aby zakládal na budoucí prosperitu,“ sděluje Bobošíková. O tomto růstu je podle ní také třeba uvažovat ve spojitosti s Německem, které „trpí velkou recesí“, „potýká se s velkým propouštěním“ a „tím, že jeho ekonomika téměř neroste“.
Sedmihradská (STAN) tvrdí, že jsme se odrazili ode dna a máme nejlepší předpoklad k prosperitě. „Ve Starostech si myslíme, že nic nebrání k tomu, aby do budoucna Česko rostlo klidně i o tři procenta ročně,“ uvedla s tím, že potřebujeme investice, inovace a snižování byrokracie a modernizaci státu. Když se podle ní podíváme na „veškeré statistiky“, tak se buď zlepšují, nebo jsou ve srovnání s okolními zeměmi „velmi dobré“.
Podle Šichtařové (SPD) prosperovat nemůžeme, protože v prvním návrhu rozpočtu na příští rok „byl naplánován větší schodek než pro rok letošní“. Vláda tím podle ní dokázala, že se domnívá, že neprosperujeme. „Pokud se podíváte na průzkumy, tak dokonce i v Praze (…) se rostoucí počet obyvatel domnívá, že se jejich životní situace z roku na rok zhoršuje,“ prohlásila.
Vokřál (Přísaha) tvrdí, že ekonomika sice roste, ale pomalu. „Pokud má (rozpočet) v desítkách miliard vyšší deficit, než tomu bylo minulosti, tak to svědčí o tom, že něco nestíháme,“ uvedl. Pokud neuděláme něco, abychom ekonomiku nastartovali například ke zmíněným třem procentům, tak „nebudeme schopni deficit stlačit“. Jedním z akcelátorů může být prý rovná daň.
Podle Pikory (Motoristé) Česko zažilo několik let hospodářského poklesu či propadu reálných mezd a nyní se „vrací tam, kde jsme bývali“, ale nedostali jsme se nikam dál. „Zároveň s tím nám dramaticky vyskočil státní dluh, o nějakých 1200 miliard,“ upozornil. Zmiňovaný růst 2,6 procenta je podle něj slabý, jakým se podle něj „můžeme chlubit, když se budeme porovnávat se slabými ekonomikami“.
Podle Duška (Piráti) je odpověď na otázku prosperity smíšená. Reálné mzdy podle něj například ještě nedosáhly předcovidové úrovně. Prý se rádi chlubíme bezpečností nebo kvalitou zdravotnictví, ale chybí nám například rychlovlaky nebo více špičkových univerzit. „Tato země za posledních dvacet let od vstupu do Evropské unie neprovedla žádné modernizační reformy,“ prohlásil.
Schillerová (ANO) mluvila o analýze, podle níž byl v Česku v posledních letech jeden z nejnižších hospodářských růstů, což se rovná nezdravým financím. „Pan profesor Švejnar například říká, že rozpočet není cíl, rozpočet je cesta. My to vidíme stejně. V roce 2017 jsme měli vyrovnaný rozpočet a růst byl 5,2 procenta. Chlubit se dneska 2,6 procenty, dobře, ale jdeme ze sklepa,“ míní.
Podle Stanjury (SPOLU) je samozřejmé, že vláda chtěla větší růst než 2,6 procenta. „Ve střední Evropě – s výjimkou Polska, ti to mají za cenu velkých dluhů – máme ten růst nejvyšší,“ tvrdí. Česko má podle něj pod kontrolou inflaci, nejmenší počet lidí ohrožených chudobou a rostou reálné mzdy. Nominální růst státního dluhu dal do souvislosti s výstavbou bloků v Dukovanech a výdaji na obranu.
Řešení krizí
V dalším segmentu debaty se hosté dohadovali o tom, jak různé krize zvládaly minulá a současná vláda.
Podle Šichtařové (SPD) se za stávající vlády zhoršila obsluha státního dluhu, tedy „neproduktivně vyhozené peníze jen na úrocích“. „Za této vlády vzrostl státní dluh o 1,2 bilionu korun, což znamená nějakých 120 tisíc na jednoho člověka,“ uvedla také.
Pikora (Motoristé) uvedl, že Babišova vláda měla před covidem dva roky rozpočet v přebytku. V souvislosti s aktuální vládou prý nerozumí, proč má být „takový deficit“ příští rok, když se avizuje hospodářský růst či se hovoří o nízké inflaci.
Bobošíkovou (Stačilo!) prý pobuřuje, když slyší, že současná vláda „zdědila dluhový rozpočet“ z covidových let. Uvedla, že pro „obrovské covidové schodky“ hlasovali například lidovci, STAN nebo ODS. Babišova vláda se s krizemi vypořádala lépe, míní.
Stanjura (SPOLU) s tím nesouhlasil, prý se v hlasování „zdržel“, to je prý to samé, jako kdyby byl proti. „Hlasovali jsme pro, paní Bobošíková? Nehlasovali jsme pro,“ uvedl. Babišova vláda podle něj byla podporovaná „komunisty Bobošíkové“, ta s tím nesouhlasila.
Podle Vokřála (Přísaha) vláda řekla, že „nebude zvyšovat daně“, ale „daně se zvýšily“. Zmiňuje, že se zároveň zvedly ceny energií. „Vy jako pravicová vláda říkáte, že chcete podporovat podnikání?“ tázal se Stanjury.
Sedmihradská (STAN) míní, že současná vláda nastoupila ve složité situaci. „Měli jsme mnohem větší očekávání, co se týká konsolidace veřejných rozpočtů,“ prohlásila. Za minulé vlády bylo podle ní „zhoršení všech ukazatelů veřejných financí ohromné“.
Podle Duška (Piráti) se současné vládě podařila stabilizace výše dluhu vůči HDP. „Vůči HDP se tato země dále nezadlužuje. (…) Co lze kritizovat, je způsob, jakým se to stalo,“ uvedl s odkazem na „nezvyšování výdajů“ v klíčových sektorech jako školství či věda.
Podle Schillerové (ANO) je inflace v rámci inflačního cíle České národní banky, kumulovaná inflace ale prý nikam nezmizela. „Co jste napáchali vy, že jste nechali utrhnout ceny energií ze řetězu, je vaše práce,“ vzkázala současné vládě.
Životní úroveň
V další části debaty se hosté věnovali mimo jiné tématu životní úrovně v tuzemsku – například vysokým cenám bydlení či energií. Na druhou stranu statistická data ukazují, že Česko je na tom dobře v míře nezaměstnanosti či chudoby a HDP roste rychleji než v některých jiných zemích – včetně těch západních.
Vokřál (Přísaha) míní, že „pokud zůstaneme v rámci EU, patříme k lepšímu průměru“. „Ale problém, který lidé mají, je, že reálný pocit toho, co si mohou koupit, je negativní,“ říká s tím, že domácnosti „dusí“ třeba drahé energie a nejistota ohledně toho, kam se pohnou jejich ceny. Dopadá to prý i na podnikatele. Problém vidí i v drahém bydlení – to prý je dostupné, ale třeba mladé rodiny si ho nemohou dovolit. Je tak třeba podporovat výstavbu bytů, doplnil.
Stanjura (SPOLU) se domnívá, že čísla mluví jasně. „Útraty domácností se zvyšují tím, že rostou reálné příjmy. A to je dobrá zpráva pro ekonomiku i všechny veřejné rozpočty,“ je přesvědčený šéf státní kasy. Podotkl, že reálné příjmy domácností letos rostou rychleji, než ukazovaly loňské makroprognózy. Uznal, že bydlení je pro řadu mladých nedostupné. Cestu ovšem nevidí na straně poptávky, ale nabídky. „Musíme hodně stavět,“ uvedl s tím, že budovat má hlavně soukromý sektor.
Schillerová (ANO) za zásadní problém považuje to, že „dnes si bydlení nemůže dovolit už ani střední vrstva“. Hnutí má pro tuto oblast „kompletní program“, dodala. Jde dle ní o nový stavební zákon, který už je napsaný a podíleli se na něm také experti. „Musí se urychlit stavební řízení. Prohlásíme bydlení za veřejný zájem, takže určité stavby budou vznikat ve zrychleném stavebním řízení. Chceme pozemky ve vlastnictví státu převést za účelem výstavby družstevního bydlení na města a obce,“ nastínila.
Bobošíková (Stačilo!) míní, že vláda vytvořila „atmosféru společnosti čerpačů a letákových turistů“. „Tři sta tisíc domácností čerpá příspěvek na bydlení, lidé si mezi sebou půjčují letáky a dohadují se, kdy je kde levnější máslo. A to považuji za nedůstojné a škodlivé,“ zdůraznila. V této souvislosti zmínila, že Stačilo! má návrh na nulové DPH pro zdravé české potraviny. Tento předpis lze dle ní zavést v podstatě okamžitě, protože definice tuzemských a zdravých potravin v Česku již existují.
Sedmihradská (STAN) si myslí, že „na pocitu, že se nemáme příliš dobře, svou roli sehrává prohlubování nerovností – jak na úrovni jednotlivců, tak regionů“. Její strana chce snížit daň pro nejnižší příjmové skupiny. Regiony považuje za nesmírně důležité, protože „celá ekonomika se má tak dobře, jak se má nejchudší region“. K posílení slabších regionů je dle ní třeba desítek opatření, konkrétně zmínila například přesun úřadů či zlepšení dopravy.
Dušek (Piráti) upozornil, že tuzemský daňový systém není příliš solidární. „Máme daňovou reformu, která pomůže devadesáti procentům rodin, její přínos více pocítí (…) zejména nízkopříjmové rodiny,“ nastínil. Mezi změny patří zvýšení základní slevy na poplatníka, obsahuje dorovnání slevy na první dítě. „Všichni zahraniční analytici se chytají za hlavu, proč máme na druhé dítě vyšší slevu než na to první,“ sdělil. Jiný má být i přístup k cenám potravin – ty by dle Duška měly být zdaněny méně – šesti procenty.
Pikora (Motoristé) se domnívá, že se Praze daří, ale v krajích je situace „dramaticky horší“. Cestu ke zlepšení vidí ve změně zákona o rozpočtovém určení daní. „Máme připravený zákon o zvláštní ekonomické zóně – ten připraví v rámci Ústeckého kraje území tak, že se tam bude daleko lépe podnikat,“ popsal Pikora s tím, že „do kraje díky tomu přijde práce a mzdy vzrostou“. Upozornil, že v tomto regionu jsou v průměru mzdy oproti Praze nižší o 15 tisíc, což považuje za „šílené“.
Šichtařová (SPD) míní, že k tomu, aby vzrostla kupní síla, je třeba udělat současně dvě věci – zastavit růst cen a zvýšit produktivitu práce. Aby se podařilo to druhé, je dle ní třeba „porazit progresivismus, který k nám přichází z EU, protože ten naprosto ničí náš průmysl“. Pokud jde o zastavení růstu cen, vidí tři důležité oblasti – bydlení, potraviny a energie. Green Deal podle ní v podstatě znemožňuje stavět levné byty a jeho zrušení by pomohlo i u cen potravin. U energií by prý pomohlo neodmítat levná fosilní paliva.
