Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) má v rámci plánovaných vládních úspor podle informací Českého rozhlasu propustit 37 zaměstnanců. V rozhovoru pro Českou televizi varoval jeho ředitel Mark Rieder před následky, které by se projevily i v tak důležitých oblastech, jako jsou výstrahy na jevy, které způsobují stomiliardové škody.
Český rozhlas informoval ve čtvrtek o tom, že Český hydrometeorologický ústav má na pokyn ministerstva životního prostředí, pod které ČHMÚ spadá, propustit 37 zaměstnanců, což odpovídá každému dvacátému pracovníkovi. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) podobu úspor ve svém resortu odmítl komentovat, bylo by to podle něj předčasné.
Mluvčí ČHMÚ Hana Stehlíková označila ústav za součást kritické infrastruktury státu, který zároveň zajišťuje služby pro integrovaný záchranný systém, civilní letectví, energetiku včetně jaderných elektráren, vodní hospodářství, ochranu zdraví obyvatelstva, veřejnou správu i obranu státu. Po letech snižování stavů je podle ní ČHMÚ teď v situaci, kdy snižování počtu zaměstnanců nelze řešit už jen organizačními úpravami bez dopadu na plnění základních úkolů ústavu.
Ministerstvo projednává se všemi svými resortními organizacemi podobu úspor, které vycházejí z požadavků ministerstva financí. Týká se to i samotného ministerstva. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádný potvrzený konkrétní termín ani závazné rozhodnutí, nejde tedy o rozhodnuté či naplánované propouštění, ale o rozpočtovou obezřetnost a povinnost připravit se na možné budoucí požadavky vyplývající z celkového stavu státního rozpočtu. Naší snahou rozhodně není, aby došlo k jakémukoli zásahu do samotného fungování jednotlivých agend organizací a k jejich faktickému ochromení. To nemůžeme dopustit. V průběhu těchto jednání však nemůžeme finální podobu komentovat, protože je to nyní skutečně předčasné.
Úspory na platech versus předcházení škodám
V rozhovoru pro ČT to potvrzuje také ředitel ČHMÚ Rieder. Reálně podle něj stát ušetří na platech těchto osob asi 15 milionů korun – zaměstnanci ČHMÚ se řídí tabulkovými platy státní správy, což by odpovídalo mzdám kolem 33 tisíc korun měsíčně. „Za prvé je třeba zmínit, že od roku 2017 jsme propustili už víc než sto lidí, teď by mělo následovat dalších 37. To už je dvacet procent všech zaměstnanců,“ popsal Rieder.
„Už to není o zvýšení efektivity nebo rušení duplicitních činností. V tomto případě by se mohlo jednat o některé služby, jako jsou nepřetržité služby, výstrahy na nebezpečné jevy a další věci, které šetří tomuto státu a občanům České republiky poměrně významné prostředky,“ říká Rieder a uvádí konkrétní příklad: „Třeba všem známá povodeň z roku 2024, kdy se úspory pohybovaly v řádech nižších stovek miliard korun.“
Požadavky na šetření podle něj vzešly od ministerstva financí, resort životního prostředí má ale přesto klíčovou roli. „V tuto chvíli je zapotřebí, aby ministerstvo životního prostředí začalo vyjednávat s ministerstvem financí,“ konstatoval Rieder. Na otázku, jestli by Česko kvůli takovým úsporám přišlo o kvalitní předpověď na povodně tři dny dopředu, která varovala před předloňskými povodněmi, reagoval ředitel ústavu: „Dá se to tak ve zkratce říct.“
„Je také zapotřebí říct, že je v platnosti zákon o veřejné hydrometeorologické službě, kde jsou jasně definovány všechny činnosti, které Český hydrometeorologický ústav musí zajišťovat. Já pak budu potřebovat instrukci, kterou část toho zákona bude zapotřebí změnit tak, abychom neporušili ustanovení tohoto zákona,“ upozorňuje Rieder na další stránku problému.
Doufá přitom, že toto rozhodnutí ještě není konečné. „Doufám, že to ještě není finální stav. Doufám, že někdo ty kupecké počty, tedy ty uspořené náklady, co se týká na platy zaměstnanců, versus uspořené náklady na škodách, kterým lze předejít a kterým se předchází každoročně, vyhodnotí. A že pochopí, že je efektivnější spořit ty větší částky než ty malé.“
Kdo může přijít o místa
ČHMÚ už ví, které pozice jsou ohrožené. „Typicky by se to týkalo s největší pravděpodobností meteorologů, hydrologie a pracovníků kvality ovzduší,“ jmenuje Rieder. Důvodem jsou podle něj úspory v minulých letech, kdy už Český hydrometeorologický ústav ořezal náklady na platy a personál na nezbytné minimum. „Nyní by to šlo už do odborných pozic.“
Rieder přitom v rozhovoru dodal, že necítí tlak na rušení pozic, jež by nějak souvisely s klimatem nebo klimatologií – takové změny už totiž proběhly na ministerstvu životního prostředí.
Situaci podle něj komplikuje fakt, že jím vedený ústav musí stále otevírat nové pozice, ať už je to z důvodu kybernetické bezpečnosti, nebo třeba kvůli GDPR. „To znamená, že musíme mít i zmocněnce pro GDPR, takže mi přibývají pozice, kvůli kterým ten ústav nebyl zřízen, ale naopak musím škrtat ty pozice, kvůli kterým zřízen byl,“ vysvětluje.
Modernizace
V době, kdy se objevují každý rok zásadní nové technologie, by podle Riedera ČHMÚ potřeboval logicky finančně spíše posílit. „Aby byl Český hydrometeorologický ústav dále konkurenceschopný, tak potřebuje moderní technologie. Z tohoto pohledu je ústav stále ještě konkurenceschopný, a to především díky operačním programům, kdy my máme možnost čerpat nezanedbatelné a poměrně vysoké částky právě na obnovu a budování infrastruktury tak, abychom měli k dispozici ta nejlepší možná řešení,“ uklidňuje Rieder.
Ale právě tato moderní technika si vyžaduje i náklady na lidi. „Potřebujeme na tu práci mít i ty kvalifikované odborníky. A co se týká finanční stránky, už tak naše práce není atraktivní, protože naši zaměstnanci jsou v nejnižších platových tabulkách, které existují. A teď – při vší úctě k těm profesím, které jsou zařazeny do těchto tabulek – myslím si, že práce kvalifikovaných matematiků a fyziků, přírodovědců, inženýrů by si zasloužila vyšší ohodnocení,“ zakončuje ředitel ČHMÚ.
