Gazu sužuje vleklá humanitární krize rozpoutaná izraelskou vojenskou operací v odvetě za teroristický útok Hamásu. Podle vedoucího komunikace Lékařů bez hranic Tomáše Bendla je situace bezprecedentní, současné dodávky pomoci prý nestačí na pokrytí potřeb tamních obyvatel. Židovský stát také tvrdí, že pomoc v Gaze „rozkrádá právě Hamás“. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda používali teroristé zásobování humanitární pomocí jako nástroj své moci, uvedl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
Humanitární situace v Gaze se každý den zhoršuje, upozornil Bendl. „V současné době funguje alespoň částečně jen zhruba 18 z původních 36 nemocnic v Pásmu Gazy,“ popsal. Fungující zařízení mají dle něj „absolutní nedostatek“ jakéhokoliv zdravotnického materiálu.
Bendl také upozornil, že vyčerpaný je i personál v nemocnicích. „Nedávno jsem mluvil s našimi palestinskými kolegy. Ti vyprávěli, že mají třeba sami jedno jídlo za tři dny v těch nejextrémnějších případech. A to se bavíme o doktorech, kteří musí operovat,“ přiblížil. Směny tamních doktorů prý trvají 48 hodin.
Situaci prý Lékaři bez hranic vnímají jako „bezprecedentní“. „Dokud nenastane udržitelné, trvalé příměří, tak se to nezlepší,“ dodal. Před začátkem války v říjnu 2023 proudila do Gazy pomoc zhruba sedmi set kamionů denně, nyní je to zhruba tři sta. „Absolutně to nestačí na to, aby se pokryly potřeby obyvatel,“ pokračoval.
Nucená evakuace
Zahájení izraelské operace ve městě Gaza se do humanitární situace promítlo dle Bendla „velmi negativně“. „Izrael je velmi často prezentuje jako benevolentní mechanismus, prostřednictvím kterého chrání civilisty v Pásmu Gazy. Reálně ale podle toho, co vidíme, jde spíš o nástroj jejich nuceného vysídlení,“ dodal s tím, že tento proces probíhá směrem do „takzvané“ humanitární zóny do centrální části enklávy. Ani tam dle Bendla není bezpečno.
Fingerland nesouhlasil s tím, že by šlo o „jako evakuaci“, domnívá se, že jde o skutečnou evakuaci. „Pokud se bojuje v tom městě, a pokud je válka legitimní, tak evakuace obyvatel je humanitární gesto. Je to dokonce – řekněme – povinnost,“ reagoval.
Ve městě Gaza působila právě organizace Lékaři bez hranic, kvůli bezpečnosti ji však zastavili. Organizace měla ve městě podle Bendla celkem pět projektů – dvě nemocnice a tři kliniky primární zdravotní péče. Lékaři bez hranic dále působí v centrální i jižní části enklávy. „Aktivity tam pořád jsou, ale jsou náročné – hlavně pro personál, který musí pracovat v těchto podmínkách,“ dodal.
Bendl také popsal, že když jejich palestinští kolegové dostali příkaz o evakuaci z oblasti, měli na to „několik málo minut a museli utéct bez jakýchkoli věcí – jen s tím, co měli na sobě“. Aby evakuační příkaz splňoval kritéria tak, jak je kodifikováno v mezinárodním právu, musí se na to dát alespoň trochu času.
Nedostatek humanitární pomoci
Moderátor Fojta se optal, zda jsou důkazy pro tvrzení Izraele, že humanitární pomoc v Pásmu Gazy „zhusta rozkládá Hamás“. Fingerland prý není schopen říci, jaké důkazy existují či neexistují, zmínil však, že se o tom přestalo mluvit. Nicméně hovořili o tom podle něj jak sami Gazané, tak Palestinská autonomie i Izraelci.
„Hamás používal svoji schopnost zásobovat lidi humanitární pomocí jako nástroj své moci nad určitým územím Gazy, a humanitární pomoc musel někde brát. Já si to neumím vysvětlit jinak, než že ji musel krást,“ připustil.
Podle farmaceutky, s níž nedávno hovořil Bendl, je humanitární pomoc poté, co se dostane na území Pásma Gazy, distribuována „relativně v pořádku“. Lékaři bez hranic prý nebyli nikdy svědky systematického rozkrádání žádných humanitárních zásob,“ uvedl s tím, že v jednotlivých případech rozkrádání se činům „nelze divit“ – právě kvůli extrémní zoufalosti a hladu tamních obyvatel.
