Po uzavření sídla turecké opoziční Republikánské lidové strany se demonstranti střetli s policisty. Prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana viní z cíleného útoku na politickou konkurenci. Vláda v obavě z eskalace potyček omezila právo na shromažďování a dočasně i přístup veřejnosti k sociálním sítím.

Do centrály republikánské strany v Istanbulu se policie dostávala přes barikády za použití násilí a slzného plynu. Zajistit budovu jí nařídil soud poté, co kontroverzním verdiktem odvolal regionální vedení strany a do jejího čela dosadil nuceného správce. „Útok na Republikánskou lidovou stranu je totéž co útok na republiku. Postavíme se vám,“ prohlásil lídr největší opoziční síly v zemi Özgur Özel.

Republikáni hovoří o puči na objednávku prezidenta Erdogana. Podle nich jde o součást jeho už rok trvající kampaně směřující k umlčení opozice a posílení vlastní moci. Letos na jaře soud poslal do vězení jeho hlavního rivala – istanbulského starostu Ekrema Imamoglua.

Erdogan vzkázal, že na rozhodnutí soudů nemá žádný vliv. „Říci, že neuznáváte soudní rozhodnutí, je do očí bijícím vzdorem právnímu státu. Nebudeme to tolerovat,“ prohlásil.

Opozice po půlroce hrozí dalšími masovými protesty a vyzývá k mobilizaci. Vláda v reakci – nikoliv poprvé – omezila přístup veřejnosti k sociálním sítím, v centru Istanbulu platí do středy omezení práva na shromažďování.

Přesto se Republikánská lidová strana rozhodla na náměstí Taksim uspořádat akci, která měla oficiálně sloužit jako připomínka 102. výročí založení strany. Neoficiálně jako protest proti posledním Erdoganovým krokům.

„(Erdogan) neuspěl. Republikánská strana je silnější a konsolidovala moc,“ řekla bývalá republikánská politička a politická komentátorka Gülseren Onanç.

Na vládní zásahy proti opozici reagovaly prudkým poklesem i trhy. Důvěra investorů je přitom pro tureckou ekonomiku zásadní. Země se už bezmála čtyři roky potýká s hlubokou finanční krizí, letos navíc s třicetiprocentní inflací.

Podíl.