Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (nestr. za ANO) je otevřený debatě o zavedení hrazené léčby obezity s pomocí medikace pro vybrané pacienty. Pojišťovny léky zatím platí jen diabetikům. U největší pojišťovny v Česku je loni bralo třicet tisíc lidí. Pro účely redukce váhy by preparáty musely znovu projít schvalovacím procesem u Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Nadváhou nebo obezitou trpí v Česku víc než polovina dospělé populace, častěji muži než ženy.
„V tuto chvíli probíhá odborná debata, jestli by některé z léčiv neměly být pro některé indikované skupiny hrazeny z veřejného zdravotního pojištění,“ sdělil Vojtěch a zdůraznil, že by nešlo o plošné opatření. „Může to dávat smysl,“ dodal.
Nadváhu má v Česku zhruba 38 procent lidí a skoro pětina populace nad šestnáct let se už řadí do kategorie obézních. Česko se tak v evropském srovnání řadí zhruba do poloviny žebříčku.
Porodníci a pediatři upozorňují na rizika obezity zejména v těhotenství. Podle předběžných statistických dat mají více než čtyři z deseti žen už na počátku těhotenství zvýšené BMI – tedy index tělesné hmotnosti. Právě u nich se pak častěji objevují komplikace.
Obézní těhotné ženy mají větší riziko cukrovky či hypertenze
Většina z nich trpí přechodnou těhotenskou cukrovkou, která se obvykle rozvíjí až v druhé polovině těhotenství. „Na její léčbu většinou stačí úprava životosprávy. Zanedbaná těhotenská cukrovka však představuje významné riziko komplikací,“ vysvětluje lékařka interní ambulance pro těhotné z Porodnice Apolinář v Praze Hana Krejčí.
Těhotenská cukrovka se rozvine jen asi u pěti procent žen s normální váhou. Čím vyšší index BMI, tím je komplikace častější. Trpí jí přes třináct procent obézních těhotných. Podobné je to například u hypertenze, která se běžně rozvine u jedné těhotné ze sta, mezi obézními ženami je to ale téměř jedna z deseti.
„V případě obezity třetího stupně a ještě v kombinaci s komorbiditou, jako je diabetes melitus, nebo jako je hypertenze nebo preeklmapsie, se popisuje až desetkrát větší riziko úmrtí plodu,“ varuje člen výboru České gynekologické a porodnické společnost Antonín Pařízek.
Ženy s nadváhou či obezitou proto častěji podstupují císařský řez. „U žen s normální hmotností je to asi 23 procent a u žen s obezitou je to 34 procent žen, které musely podstoupit císařský řez. Nárůst je opravdu markantní,“ podotýká metodička Národního registru reprodukčního zdraví v rámci Ústavu zdravotnických informací a statistiky Jitka Jírová.
Problémy s váhou postihují i děti
Primář dětského oddělení v nemocnici AGEL Ostrava-Vítkovice Jan Boženský tvrdí, že u obézních lidí dochází ke změnám na mozku. „Problém je, že pokud se to děje i v době těhotenství, tak se tyto změny mohou dostat i k tomu dítěti,“ popisuje. U těchto dětí je pak vyšší pravděpodobnost, že budou mít s váhou problémy.
Během pandemie koronaviru se přitom podíl dětí s nadváhou nebo obezitou vyšplhal na historické maximum. Každé čtvrté dítě mělo problém s hmotností, šestnáct procent z nich bylo obézních. Loni podle předběžných dat statistika klesla, přesto je dětí s obezitou čtyřikrát víc než na začátku devadesátých let.
Důležitý je hlavně pohyb a zdravá strava. Zhruba od dvanácti let věku však podle lékařů obezitu už nelze zvrátit jen úpravou životosprávy. I proto se injekce na hubnutí podávají také i dětem.
Dětem s nadváhou mají pomoct náramky
Lékaři začali před rokem v rámci pilotního projektu rozdávat dětem mezi šesti a jedenácti lety s nadváhou sportovní náramky. Nyní je testuje 660 žáků. Průběžná data ukazují, že většina z nich se začala víc hýbat.
Náramek, který monitoroval její aktivitu, nosila Veronika rok. Za splněné pohybové cíle a správné stravování sbírala odměny v aplikaci. I když už program podle plánu ukončila, víkendy tráví i dál v pohybu a výsledky vidí i její pediatr. „Zastavil se vzestup hmotnosti, nejprve zůstávala na stejné úrovni a poté se dokonce dostala do těch příznivých hodnot,“ řekl Veroničin pediatr Bohumil Procházka, který je zároveň senátorem za KDU-ČSL.
V rámci pilotního projektu lékaři plánovali rozdat náramky zhruba tisícovce dětí s nadváhou. Cílem bylo snížit jejich BMI za rok o pět procent. Lékařka Tereza Hejdová z Rakovníka však od programu čekala větší efekt – náramky si z jejích pacientů vzalo jen šest dětí a další, které měly zájem, byly již klasifikovány jako obézní, tudíž nesplňovaly kritéria. „Výsledky jsou takové, že BMI u dětí většinou stoupá. Jedinému našemu pacientovi se podařilo si BMI zachovat,“ podotýká Hejdová.
Z celkových výsledků pak vyplývá, že téměř sedmdesát procent všech dětí, které do programu vstoupily a pokračovaly i prohlídkou u pediatra, se ale začalo víc hýbat. Podle ministra zdravotnictví Vojtěcha se tak výsledky zatím projevují jako pozitivní. „Pokud se ukáže, že to má efekt, tak jsem pro, aby se program rozšířil v rámci populace,“ řekl.
Kompletní analýzy by Národní screeningové centrum mělo mít zhruba v polovině roku. „V programu budeme chtít určitě pokračovat a významně ho i rozšířit. Mělo by jít o jednotky tisíc, možná nižší desítky tisíc dětí ročně,“ doufá projektový manažer z Národního screeningového centra Michal Hink. Náramky by měly zůstat bezplatné, ročně by tak na projekt byly potřeba jednotky milionů korun.
