Už více než dva a půl roku trvající občanská válka v Súdánu má děsivý průběh. Povstalcům se po osmnácti měsících obléhání podařilo dobýt město Fášir v západní provincii Dárfúr, jehož obyvatelé teď čelí masakrům, etnickému násilí a blokování potravinové pomoci. „Humanitární situace je dlouhodobě katastrofální, v mnohých ohledech nejhorší na celém světě,“ říká zástupkyně vedoucího komunikace z organizace Lékaři bez hranic Tereza Wyn Haniaková.
Válka má dopad na celou zemi, pětina obyvatel Súdánu čelí nedostatku potravin nebo rovnou hladomoru. „Máme za sebou už dva a půl roku kruté války, kdy civilisté nejsou chráněni. Přístup humanitárních aktérů je omezený,“ uvedla Wyn Haniaková.
Podle ní je teď v zemi 9,6 milionu vysídlených obyvatel. „Vznikají a zanikají uprchlické tábory. Lidé mají problém najít přístřeší, vodu, jídlo, jakékoli služby, včetně zdravotních nebo hygienických,“ doplňuje. Hrozivá situace podle ní nejvíc dopadá na děti do pěti let a těhotné či kojící ženy.
Krutě vedený konflikt přináší podle Wyn Haniakové také zdravotní rizika. Provizorní uprchlické tábory jsou totiž živnou půdou pro různé nemoci. „Šíří se například epidemie cholery, která byla vyhlášena už loni. Na několika místech jsme vybudovali cholerová centra, kde o takové pacienty pečujeme. Ale je to opravdu koloběh nemocí a násilí, ve kterém se ti lidé zmítají,“ vysvětluje Wyn Haniaková. Přeživší ve válce tak podle ní ještě nemají vyhráno, protože často umírají na nemoci, kterým se dalo předejít.
Válka si vybírá daň i v ekonomice
Válčení si vybírá svou daň také v ekonomice. Wyn Haniaková uvádí, že se Súdánci musejí potýkat také s rychle rostoucími cenami. „Ceny základních potravin vzrostly až o 430 procent. Lidé nemohou obdělávat pole. (…) Mnoho humanitárních aktérů nemá přístup, aby se s tím něco dalo dělat a čísla kriticky podvyživených klesala,“ varuje.
Fášir leží v severní části Dárfúru, která samotná by potřebovala aspoň 19 tisíc tun potravin měsíčně. Pro takové navýšení by však podle ní bylo potřeba navýšení materiální a finanční pomoci a větší podpora místních aktérů, kteří se dostanou tam, kam se mezinárodní neziskovky nedostanou. Na ty podle jejího tvrzení navíc tvrdě dopadly letošní škrty v organizaci USAID.
Wyn Haniaková také upozorňuje, že současnou krizi zapříčinil také nedostatečný mezinárodní tlak. „Když se bavíme o mezinárodních aktérech, tak by opravdu měli něco dělat. Ať už jde o OSN, členské státy OSN, nebo jiní aktéři, kteří můžou poskytovat podporu válčícím stranám. Tito všichni aktéři musejí neprodleně mobilizovat sílu a vyvinout tlak, aby zabránili dalšímu masakrování a násilí,“ poukázala.
Mezinárodní komunita má podle jejího doporučení také umožnit dostatečné proudění humanitárních zásob do země, díky čemuž by se mohlo zmírnit utrpení civilistů.











