
V Česku pokračuje Týden knihoven, do kampaně se jich zapojilo na tři sta a nabízí besedy, workshopy, případně „amnestie“ při vrácení knih se zpozdným nebo zvýhodněné registrace. Počet veřejných knihoven v Česku v posledních letech klesá. Podle předsedy Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) Romana Hájka jde ale o přirozený vývoj.
Kampaň pořádá Svaz knihovníků a informačních pracovníků. Potrvá do 12. října, letos pod heslem: „Jsme tu pro vás. Naživo i on-line. Vaše knihovny.“
Kampaň letos podle předsedy SKIP Hájka o něco větší pozornost zaměří na digitální služby, které se v posledních letech staly nedílnou součástí knihovnické nabídky. Návštěvníci se seznamují s možnostmi využívání e-knih, audioknih či digitálních knihoven. Program myslí na všechny generace – děti, mládež, dospělé i seniory.
Knihy papírové, elektronické i audio
„Knihovny dlouhodobě pracují na digitalizaci svých fondů. Řada titulů je dostupná i z domova, častokrát i bez nutnosti registrace od knihovny, pokud jsou to třeba starší díla. Pak je to řada elektronických informačních zdrojů. A také e-knihy nebo e-audioknihy,“ zmínil Hájek knihovnické služby v on-line oblasti. Znatelný je podle něho v poslední době nárůst zájmu o elektronické audioknihy, což odráží rostoucí popularitu audioknih obecně.
Jednou z letošních novinek je on-line webinář, který 9. října představí možnosti, jak se díky centrální službě Knihovny.cz dostat k tisícům e-knih zdarma. Webinář mohou lidé sledovat ze svých domovů, na některých místech bude možné živé sledování přímo v knihovnách.
Veřejných knihoven se do kampaně v devětadvacátém ročníku zapojilo na tři sta, což je obvyklý počet. Celkově jich v Česku působí přes pět tisíc. „Je potřeba si uvědomit, že řada z nich jsou opravdu malé knihovny v malých obcích, které jsou otevřené krátkou dobu a kapacity na pořádání akce třeba nemají tolik,“ vysvětlil Hájek.
Knihoven ubývá, chodí do nich ale víc lidí
Stále platí, že Česko patří k zemím s největším počtem knihoven na hlavu a jejich síť je zde velmi hustá. Nicméně po sametové revoluci jejich počet postupně klesá, za poslední dvě dekády jich ubylo zhruba tisíc.
„Hodně to souvisí s tím, že když se v roce 2001 změnil knihovnický zákon, přestala platit povinnost v obcích zřizovat knihovnu. Od té doby úbytek nastává. Spíš je to přirozený vývoj potřeby v konkrétních obcích, kdy se ukáže, že knihovna není ta priorita. Zároveň je to tak, že v řadě obcí nové knihovny vznikají. Takže to číslo mírně klesá, ale myslím si, že je to přirozený vývoj,“ podotkl Hájek.
- V České republice v roce 2024 působilo podle údajů Národního institutu pro kulturu 5161 veřejných knihoven, které registrovaly bezmála 1,27 milionu čtenářů a realizovaly přes 41 milionů výpůjček.
- Veřejné knihovny doplňuje ještě více než 5782 školních knihoven, 93 vysokoškolských knihoven, 43 knihoven Akademie věd a stovky dalších odborných knihoven v různých institucích.
- Od roku 1989 počet knihoven klesá. Zatímco v roce 1995 působilo v Česku 6179 knihoven, v roce 2010 jich bylo 5415 a o deset let později 5296.
- Knihovny mají v Česku tradici od roku 1919, kdy byl schválen zákon o veřejných knihovnách obecních, který zavedl povinnost zřídit knihovnu v každé obci a menšinovou knihovnu tam, kde bylo obyvatelstvo jiné národnosti.
Naopak podle Hájka roste počet registrovaných čtenářů. „Možná je to ještě dozvuk covidové doby, protože během covidu počet klesl, od té doby tam byl skokový nárůst a teď to tak postupně roste,“ upřesnil. „Zrovna v tomto ukazateli se projevuje, že knihovny jsou relevantní instituce,“ míní.
Přibývá rovněž celkově návštěvníků knihoven, protože ne každý návštěvník musí být nutně registrovaný uživatel. „V poslední době hodně vidíme, že lidé chodí využívat prostor knihovny, protože je nízkoprahový a je to příjemné místo na trávení času,“ doplnil Hájek.