Prezidenta Petra Pavla může čekat rozhodnutí, jak naloží s nominací Filipa Turka (Motoristé) na ministra zahraničí. V pondělí hlava státu pověřila předsedu ANO Andreje Babiše sestavením kabinetu, nyní má prostor s ním o jednotlivých jménech jednat. Jakmile Pavel předsedu vlády jmenuje, je až na pár výjimek vázán návrhy na obsazení ministerstev přijmout, upozornili v Otázkách Václava Moravce bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a ústavní právník Jan Kysela.
„Myslím, že je to pokračování příběhu, ve kterém si uvědomujeme, co všechno nám je jedno,“ popisuje Kysela úspěch Motoristů a Turkovu šanci na obsazení postu šéfa diplomacie. „Možná nejen nám v Česku, ale co je nám možná jedno i jako obyvatelům tohoto světa. Podíváte-li se na to, jak se vyvíjí světová politika v posledních desetiletích, stává se v ní možným, co dříve tak úplně možné nebylo.“
Podle Kysely byli voliči dříve citlivější a politici na sebe v důsledku kladli vyšší nároky. „Pokud došlo k nějakému pochybení nebo selhání, bylo následováno tím, že konkrétní politik z politiky odcházel, buď dobrovolně, nebo protože ho jeho strana vytěsnila,“ doplnil.
Turkova možná nominace čelí kritice kvůli jeho údajným rasistickým či homofobním výrokům. Pozornost vzbudil i jeho incident se zahraničním diplomatem.
Rychetský: Nepředpokládám, že se stane ministrem
Rychetský nepředpokládá, že se Turek ministrem stane. „Do takové situace se podle mne nechce dostat ani prezident, ani pravděpodobný budoucí předseda vlády. Jsem přesvědčený, že čas mezi pověřením Andreje Babiše sestavením vlády a následného jmenování předsedou vlády bude sloužit k tomu, aby k tomu nedošlo.
Pověření prezidentem k sestavení kabinetu je v Česku zvykem, Ústava počítá až se jmenováním předsedy vlády.
„Jakmile je někdo jmenován předsedou vlády, prostor prezidenta pro nejmenování členů vlády se smrskne na minimum. Ale než někoho jmenuje a použije ‚pověření o sestavení vlády‘, vytvoří si tím široký prostor, aby s takovým pověřeným, možným budoucím premiérem probral složení vlády,“ popsal Rychetský. „Problém je v tom, že to není ústavně upravená procedura, záleží na tom, co bych nazval ‚gentlemanskou dohodou‘.“
Prezident je vázán návrhy jmenovaného premiéra
Kysela dodal, že pasáž Ústavy o jmenování členů vlády prezidentem může být interpretována různými způsoby, ale existuje široká shoda na jedné variantě. Tou je ta, že po jmenování předsedy vlády je prezident vázán návrhem na obsazení ministerstev až na výjimky.
„Tou zjevnou je právní překážka, v poslední době se dost točíme okolo střetu zájmů, svého času to bylo lustrační osvědčení. Může to být to, že má za sebou někdo trestní kauzu, z níž vzešel rozsudek, který člověku zakazuje určitý typ činností, které souvisí s tím, že by nemohl být ministrem či premiérem.“ Jako další důvody pro nejmenování kandidátů na ministry zmínil Kysela „očividné skutečnosti typu, že jste nesvéprávný nebo kanibal“.
Rychetský uvedl, že Ústava případy „neslučitelnosti“, tedy důvod, kvůli kterým někdo nemůže být ministrem, jednoznačně vymezuje. „Do toho Filipa Turka nenapasujeme. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že to není jen prezidentův problém, kdo je ve vládě – ale především problém premiéra. A jsem přesvědčen, že Andrej Babiš si nepřeje mít ministrem zahraničí osobu s takovou pověstí, jakou má Filip Turek,“ řekl.
Rychetský upozornil, že ministr zahraničí „není bezvýznamný člen vlády“ a pro prezidenta u hlediska reprezentace státu nejdůležitější partner. „Kdybych byl v roli prezidenta a Andrej Babiš trval na jmenování Turka, asi bych nejmenoval premiéra,“ připustil se smíchem.
Moderátor Václav Moravec upozornil, že tento krok by dost pravděpodobně vytvořil ústavní krizi. Hnutí ANO přesvědčivě vyhrálo ve volbách a nejmenování Andreje Babiše by bylo krokem proti lidu. „Ano, se skřípěním zubů bych musel respektovat výsledek voleb a jmenovat jej. Proto bych s ním v tom prostoru mezi pověřením a jmenováním jednal o tom, aby se Turek ministrem nestal,“ uznal Rychetský.
Rozhodující je fáze před jmenováním
Rozhodující je fáze před jmenováním, a to, co si prezident dokáže s potenciálním premiérem předjednat, uzavřel Rychetský. Pak je hlava státu vázána návrhy šéfa kabinetu.
„Může se to stát jednou z podmínek pana prezidenta: jmenuju vás předsedou vlády, ale napřed s vámi chci probrat složení té vlády s tím, že pokud tam bude ta či ona osoba, tak já vás prostě nejmenuju předsedou vlády,“ popsal bývalý předseda Ústavního soudu.
Připomněl, že podle Ústavy jsou dva pokusy na sestavení vlády v případě, že vláda nezíská důvěru sněmovny, a třetí pokus je v rukách předsedy sněmovny. Uvedl však, že by s předsedou ANO a zřejmě budoucím premiérem Andrejem Babišem před jeho jmenováním do funkce o jménech vyjednával.

