
Zorientovat se v nadprodukci knih pro děti a mládež pomáhá nedospělým čtenářům, jejich rodičům i učitelům každoroční katalog Nejlepší knihy dětem. Zaměřuje se na tuzemskou tvorbu. Aktuální výběr vyzdvihuje na čtyřicet titulů vydaných v letech 2024 a 2025.
Katalog zahrnuje knihy od básniček pro nejmenší až po propracovanou non-fiction, respektive napínavé příběhy pro náctileté, jako je třeba Inspektor Mol a případ ztraceného rukopisu od Marka Tomana a s výtvarným doprovodem Jiřího Franty.
Nechybí ani vzdělávací a vážná témata, třeba velkoformátový výklad Mosty, do něhož se pustili Magda Garguláková a Jakub Bachorík, nebo poetický příběh Omrzlina, v němž sestry Kateřina a Zuzana Čupovy bez polopatičnosti zpracovaly environmentální a klimatické otázky. „Častěji se objevují také témata, kdy se mají dětští hrdinové vyrovnávat se smrtí,“ dodává obecně k současné české tvorbě pro děti a mládež literární publicistka a spoluautorka katalogu Jitka Nešporová.
Rozměrově nejmenší knihou v katalogu je Bezový keř velikosti kapesního diáře. Přitom jde o dvojknihu, v níž spisovatelka Tereza Horváthová a ilustrátorka Klára Zahrádková čtenářům starším sedmi let předkládají příběh o semínku a ptáčkovi. Největší je naopak leporelo Na pouti od Robina Krále s ilustracemi Andrey Tachezy, určené pro ty nejmenší děti.
Malí nakladatelé
„Osobně mám velkou radost z titulů z malých nakladatelství, v letošním roce je zastoupeno nakladatelství Bylo nebylo a stálicí jsou nakladatelství Běží liška, Lux a Pop-up,“ podotýká Nešporová. „Je poměrně pravděpodobné, že menší nakladatelé, jejichž produkce je pouze několik titulů ročně, věnují knihám velkou pozornost stran řemeslného, technického, jazykového i výtvarného zpracování,“ dodala.
Katalog Nejlepší knihy dětem vzniká jednou za rok z podnětu Svazu českých knihkupců a nakladatelů a České sekce IBBY (Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu, která je nevládní organizací UNESCO). K dispozici je elektronicky i v tištěné podobě ve vybraných knihkupectvích a knihovnách.
Správná kniha ve správný čas
V orientaci na trhu pomůže knihovnám, školám i všem, kteří chtějí koupit svým dětem současnou českou knihu. „Děti čtou, a čím víc budeme říkat, že nečtou, třeba se to stane pravdou. Když dětem nabídneme tu správnou knihu ve správnou chvíli a uvidí nás dospělé, jak si sami čteme, tak si cestu ke knihám určitě najdou,“ míní Nešporová.
Platí to i pro fantasy a další žánry, které spíše osloví teenagerovské čtenáře. „Česká původní produkce i v těchto žánrech se rozvíjí dobrým směrem. Je pak otázka, jak se tyto knihy k dětem dostanou. Protože děti čtou to, co vidí u kamarádů, u spolužáků ve škole, a to, co jim nabídnou knihovny, kde xdílné série jsou leckdy dostupnější než některé první vlaštovky na tomto poli,“ připouští Nešporová.
Inspiraci ke čtení by měla dávat i škola. Školní četba se v tomto ohledu proměňuje. „Můj současný dojem je takový, že je tu stále patrné určité tápání mezi tím, jak vyvažovat klasický kánon a současnou produkci. Takže velmi často se tu odráží vkus jednolitých pedagogů nebo zkušenosti učitelů, kteří vedou na školách knihovny. Ale velmi často jsou seznamy doporučené četby formulované jako opravdu četba doporučená a žáci mohou sami přicházet s tituly. A to je dobrá cesta, jak se dostat k nejzajímavějším aktuálním knihám,“ uzavírá Nešporová.










